Jsme hrozně rádi, když nás oslovujete s tím, že byste chtěli sdílet své zkušenosti. Baví nás ta různorodost a to, jak se během cestování a Working holiday v Kanadě každý naučíme něco jiného. Romča si vyzkoušela práci Au-pair v Okanagan Valley, což je mimo jiné také skvělá lezecká oblast. Zažila zde ale také pěkně zblízka přírodní požáry, tzv. wildfire. Zkoušela prodlužovat víza, což nevyšlo úplně podle plánů. A po návratu do ČR si potřebovala vyřídit Výpis trestního rejstříku z Kanady a zdá se to být pořádný oříšek. Tohle všechno se dočtete právě v tomto rozhovoru. Děkujeme za vás!
Ahoj Romčo, moc děkujeme, že jsi se nám ozvala a chtěla jsi sdílet své zkušenosti! Do Kanady na WH jsi se vydala v roce 2016 do oblasti Okanagan Valley – Penticton, podle čeho jsi se rozhodovala?
Cestovat jsem chtěla začít jako Au-Pair. A měla jsem takové štěstí, že si mně vybrala báječná rodina z Pentictonu, která miluje horolezectví tak jako já. Hned po prvním e-mailu nám bylo oběma stranám jasné, že to bude fungovat.
Byla to jasná volba, nebo sis zkusila před touto srdcovkou také jinou oblast nebo město?
Když jsem si začala vyřizovat víza, byla jsem už domluvená s jinou rodinou z Gibsons. Ti ale neměli trpělivost čekat, zda víza dostanu a našli si jinou slečnu. Když jsem pak později dostala pozvánku, byla jsem bez rodiny. Takže jsem nějaký čas čekala a začala být taky trochu netrpělivá.
O Okanagan jsem předem nic nevěděla. Pozdější rodina mně nalákala na báječnou lezeckou oblast blízko za domem, dvě nádherná jezera, vinice a sady všude kolem a nejteplejší počasí v celé Kanadě. A to mě asi přesvědčilo.
Okanagan Valley je často prezentována jako vinařská oblast nebo dokonce jako oblast, kam jezdí Kanaďani na dovolenou – vnímala jsi ji také tak? Čím bys tuto oblast specifikovala? Doporučila bys ji dalším cestovatelům na WH nebo cestování?
Z mého prvního dojmu mi Okanagan připomínal Chorvatsko. Destinace, která žije hlavně v létě, když přijedou lidi za rekreací a vínem. Později jsem ho poznala jako místo, kam se lidi stěhují, když už jsou unavení ze života ve městě. Jezdí tam spousta lidí z Mexika a Quebecu aby si vydělali sběrem ovoce. A na jaře a podzim pak horolezci, kteří si chtějí prodloužit lezeckou sezonu.
Okanagan Valley bych doporučila těm, kteří nechtějí být v deštivém Vancouveru nebo mrznoucích Rockies. O nic nepřijdou. Najdou tam vše, co na jiných místech. Lyžování na Apex, Baldy nebo Big White. Kayaking na Skaha nebo Okanagan Lake, horolezectví a horská kola všude kolem.
Kdo preferuje město a zábavu v barech, může zvolit Kelownu. Okanagan je takový zlatý střed. Všemi směry to není nikam daleko.
Zmínila jsi, že máš také zkušenosti s Wildfire. Bylo to v Okanagan Valley nebo v nějakém z národních parků? Chceš ten zážitek a co se vlastně stalo popsat? Jak moc se Tě to týkalo?
Ano. Poslední dva roky to byla hrůza. Já si jej prožila v roce 2017. Tři měsíce nespadla z nebe ani kapka. Byla jsem tehdy s otcem na cestách do Rockies. Poprvé si toho všiml on, když mu přišlo zvláštní, že z horizontu nemizel ranní opar.
Později nám v kempech zakazovali zakládat otevřený oheň. A nakonec jsme museli pečlivě plánovat naše trasy a hlídat na internetu kde jsou z bezpečnosti uzavřené cesty.
Po návratu domů do Pentictonu jsem to zažila na vlastní kůži. I několik dní jsme neviděli slunce, protože se dým držel v údolí. Jednoho rána jsme dokonce měli požár za naším domem. Z malého střípku skla vznikl v suché trávě oheň, který se rychle rozšířil na suché borovice.
Byli jsme připraveni na evakuaci a mohli jsme jen čekat a kropit vodou střechu domu a trávník. Přišlo nám jako věčnost než přijeli hasiči, ale bylo to asi jen patnáct minut. Vrtulník s vodou přiletěl třikrát a bylo po požáru.
Ohořelý strom tam leží doteď. Místní lidé nemohou udělat žádná opatření protože se nachází v indiánské rezervaci do které nesmí zasahovat. Z vyprávění a z fotek od přátel jsem se dozvěděla, že letošní rok byl mnohem horší.
Bylo to něco, co jsi očekávala nebo na co jsi byla připravená? Měla jsi nastudované, jak se při Wildfire zachovat? Co bys doporučila ostatním?
Kamarád si ze mně dělal legraci, že se konečně mohu cítit jako doma na Ostravsku, když mu dým připomínal náš smog. Přírodní požáry si pamatuji jako dítě v Chorvatsku, ale nikdy jsem se k nim nedostala tak blízko jako v Kanadě.
U nás v Česku jsem od malička bojovala s rodinou proti záplavám, ale nikdy jsem nemusela řešit oheň. Nezabývám se záležitostmi ve světě, takže mě to překvapilo. Ale místní jsou na to zvyklí.
Jediné co bych mohla ostatním doporučit, aby byli zodpovědní při rozdělávání ohně v divočině a dodržovali případný zákaz. Mnohdy stačí malá jiskra odvátá do suché trávy a vítr rozdmýchá oheň takovou rychlostí, že ho člověk už sám nezastaví.
O tom, jak jsou nebezpečné nedopalky od cigaret, to snad všichni vědí. Ale že může požár způsobit i malý střípek skla v trávě, mi připomíná, jak je důležité být důsledný.
Vraťme se ještě maličko k Working holiday vízům a vízovému procesu. Řadu lidí to děsí. Pomohlo Ti něco během žádosti? Vycestovávala jsi s agenturou nebo na vlastní pěst? Zaskočilo Tě něco během vízového procesu?
Na úplném začátku jsem chtěla pomoc od agentury. Když jsem však zjistila, že mi vlastně s ničím nemohou pomoct, rozhodla jsem se si to vše vyřídit sama. Celé vyřizování víz jsem brala jako důkaz pro mé okolí, že všechno jde, když se opravdu chce a tvrdě dře. Byla jsem na sebe pak i hrdá a stále mi to vždy dodá odvahu.
Po dalších letech a zkušenostech s žádostmi o jiná víza mám dojem, že working holiday byla ta nejjednodužší. Díky novému systému pool je vše srozumitelné a systematické. Vždy je to o tom hodně vyhledávat a číst. Nikdy se nebát se zeptat. Už si nedělám starost s tím, že budu vypadat jako hlupák, když se budu ptát stále dookola, dokud si nejsem jistá, že opravdu rozumím.
Když jsi dostala WH víza do Kanady, podle čeho sis vybírala práci? Jak dlouho to trvalo a kde jsi nakonec našla?
Já v Kanadě pracovala jen jako Au Pair a přivydělávala si trochu na vinici sběrem ledového vína v prosinci nebo otrháváním vinných listů v létě. Jako Au Pair jsem si našetřila, i když jsem dostávala minimální mzdu a pracovala jen 30 hodin týdně. Bydlení a stravu jsem však měla zadarmo. V tomto je to opravdu výhoda.
Jak už jsem se zmínila na jih Britské Kolumbie jezdí lidé sbírat ovoce. Práce je to placená od toho kolik nasbíráte. Od jara až na podzim je pořád co dělat. Práci najdete na facebooku i kijiji, ale zkušení doporučují chodit osobně od sadu k sadu a ptát se.
O sázení stromků jsem se doslechla jen od přátel. Práce je placená od zasazených stromečků a cena se bude lišit podle společnosti. Dostanete lopatku, pytel přes rameno se stromky a jdete sázet. Od rána do večera. Stromečky můžou být různě velké. Od 15 cm do 50 cm. Nejvíce záleží na terénu a typu půdy. Bydlet můžete v kempech a práci Tree planting si najdete online.
Počítejte, že to bude v severnější části Kanady. Kamarádi si dokázali vydělat pěkné peníze a říkají, že to pro ně byla ta nejlepší práce a půjdou ji s jistotou dělat znova.
Siláci s velkou odvahou, kteří si chtějí vydělat opravdu velké peníze, můžou zkusit jít těžit ropu, ale k tomu nemůžu moc dodat, je to jen pro chlapy.
Jak vnímáš životní náklady v Kanadě? Pokud se na ně díváš jako někdo, kdo v Kanadě pracuje, přijde Ti život v Kanadě drahý? Připravovala jsi se nějak na rozdílný životní styl v zahraničí? Nebo jsi to nechávala tak, že se s tím popereš na místě?
Už nevím jak jsem se připravovala, ale ze začátku jsem vážně cítila ten rozdíl v měně. Asi půl roku mi trvalo si zvyknout, zapadnout a nepřepočítávat na koruny. Možná to bylo po tom, co mi mí zaměstnavatelé navrhli abych s nimi zůstala další dva roky a já se rozhodla pokusit se v Kanadě zůstat.
S radostí vzpomínám, jak jsem kamarádům vyprávěla kolik v Česku stojí pivo. A nyní zpátky v Česku si občas povzdechnu nad tím, jak byl v Albertě levný benzín.
Nakonec jsi v Kanadě zůstala rok a půl, což znamená, že jsi vízum nějakou formou prodlužovat musela. O jaký typ víza šlo? Bylo to složité? Co to obnášelo?
Složité to opravdu bylo, jak pro mně tak pro mého zaměstnavatele.
Mí zaměstnavatelé mi nabídli, abych u nich pracovala jako home in caregiver další dva roky. K tomu jsme potřebovali vyřídit LMIA žádost. Což obnáší, aby zaměstnavatel přesvědčil vládu, že jsou schopni zaměstnat imigranta a přitom nebrali práci kanaďanovi.
I když jsme se radili s bezplatným imigračním střediskem v Pentictonu a jednou jsme také navštívili právníka, udělali jsme při žádosti o toto povolení spoustu chyb a celý proces se příliš prodloužil.
Mě vyprchala working holiday víza a tak jsem se snažila jinými vízy jako žádost o prodloužení WH a turistickými vízy prodloužit můj pobyt do doby, než dostanu pracovní víza.
Byla to však klíčová chyba. Prodloužení working holiday víz mi pochopitelně zamítli a celý proces čekání byl neplatný a já se stala pouze turistou. A jako turista nejsem oprávněna žádat o pracovní vízum zevnitř kanady. Zásadní detail, který není lehké někde vyčíst a zapoměli na něj i v imigračním centru.
V současné době jsi řešila také téma Criminal Report Check z Kanady pro práci v ČR – proč? Chtěl to po Tobě přímo zaměstnavatel?
Nyní jsem zpět v ČR a dostala jsem práci na letišti v Praze. Jelikož jsem v Kanadě strávila více než půl roku, musím doložit výpis trestního rejstříku pro potvrzení mé spolehlivosti na úřadě pro civilní letectví.
Jak se Ti nakonec podařilo výpis z Kanady získat?
Byl to pro mě se vším vyhledáváním, telefonováním a emailováním dlouhý proces, který mi nakonec zabral půl roku.
Když to vezmu od začátku tak jsem s hledáním začala nejprve u naší Kanadské ambasády. Tam se vyřizováním výpisu trestních rejstříku už pár let nezabývají. Dali mi však důležité informace a částečný postup jak si počínat.
Doporučili mi také se obrátit na českého daktiloskopa, který se těmito věcmi zabývá – Mr. Josef Vybíral (www.fingerprints.cz). Pánovi jsem se svěřila se svým požadavkem a ten mi nazpět zaslal cenu za své služby. Jelikož nemá pan Vybíral v České republice jakoukoliv konkurenci, svou cenovou nabídkou mě trochu zaskočil. Vypadala asi takto: 3000,- za sejmutí otisků a 16 000,- sejmutí otisků prstů a zaslání kanadské společnosti, která se postará o vše ostatní.
Nechtělo se mi tomu věřit a chtěla jsem najít i jinný způsob jak si věc zařídit.
Vrátila jsem se tedy k odkazu který mi ambasáda zaslala a začala postupovat podle něj. Obešla jsem tedy pár policejních stanic a navštívila kriminální laboratoř s žádostí, zda by mi nesejmuli otisky prstů. Zavolala jsem i svým dobrým známostem na cizinecké policii. Všude jsem je svou žádostí zaskočila i pobavila. Otisky by mi sejmuli, ale stvrdit mi je razítkem a podpisem by už nemohli.
Zkoušela jsem se informovat na Rakouském kanadském velvyslanectví ve Vídni, pod které spadá i Slovensko, ale bez lepších výsledků.
Začala jsem tedy na internetu vyhledávat kanadské společnosti zabývající se vyřizováním výpisů z rejstříku trestů pro lidi ze zahraničí. S jednou z nich jsem si dlouho dopisovala a přišli jsme na možnou alternativu výpisu z rejstříku trestu na základě jména a datumu narození. K tomu by jim stačilo zaslat pouze ověřenou kopii dvou mých úředních dokladů s fotografiií
Kopírování identifikačního dokladů je jeho padělání a úřední ověření je nezákonné. Tato informace je pro Kanaďany nepochopitelná a snažili se mně pro potvrzení kopie poslat i ke svému lékaři 🙂
Později jsem i zjistila, že cizinci mohou o výpis zažádat jen s jejich otisky prstů, což mně přesvědčilo, že ani profesionální společnost není dostatečně informovaná.
Po dvou měsících únavného a neúspěšného hledání jsem došla k báječnému nápadu. Než abych někomu cizímu zaplatila takovou vysokou sumu, raději jsem si za stejnou částku koupila letenku a vyrazila si do Kanady vyřídit výpis osobně a při tom čekání si užila dovolenou.
Na konci října jsem si našla slušné letenky, tam a po měsíci zpátky za 16 tisíc. Za týden jsem odletěla a hned první pracovní den navštívila nejbližší policejní stanici, kde mi za 40 dolarů sejmuli elektronicky otisky a poslali žádost o výpis.
Za týden jsem si jej mohla přijít vyzvednout a poslat jej do Ottavy pro bezplatné ověření. Kanadské poštovné je bohužel drahé a musela jsem si předplatit i expresní zásilku domů do Česka, což mě stálo cca 80 dolarů.
Nevěděla jsem však, že je třeba i českého ověření neboli superlegalizace. To se opět provádí v Kanadě na českém velvyslanectví, za které se však už zase platí 34 CAD + poštovné zpět obyčejnou cestou za 2 CAD.
Výpis jsem tedy znovu zaslala poštou do Ottavy. Před Vánoci byla cesta dopisu poněkud zdlouhavá, ale na úřadě mi jej orazítkovali včas a bez zdržení zaslali nazpět. A to byl poslední proces. Takto třikrát orazítkovaný dokument jsem mohla konečně předat úřadu pro civilní letectví.
Nebýt zdlouhavého vyhledávání, vánočních svátků a lepší práce české pošty, záležitost by mi zabrala 6 týdnů, cca 150 dolarů plus báječná dovolená na měsíc u přátel na místě, které mám nejraději.
Vrátila bys něco ze svých zkušeností v Kanadě? Vnímáš, že Ti ty zkušenosti pomohly i do dalšího života?
Vyhledávání a zařizování věcí v zahraničí na vlastní pěst mě vždy stálo více peněz. Tak jako kanadský řidičák, všechna ta víza i výpis z rejstříku trestů, ale asi to byla cena za všechnu tu zkušenost, co jsem se naučila a určitě bych do toho šla znovu, i když teď vím, že mně to bude zase hodně stát.
Rozhodnutí dlouhodobě vycestovat a žít v zahraničí mi totálně obrátilo život naruby. Ale nic z toho bych zpět nevrátila. Spíše si hledám jinou cestu v životě a s tím spojené další cestování za hranice.
Uvažuješ o tom, že by ses do Kanady někdy vrátila? Nebo máš nějaké další cestovatelské sny a plány?
Do Kanady se určitě vrátím. Mám tam přátele, kteří mi jsou víc než rodinou a spousty nezdolaných horských vrcholů, treků a neprocestovaných míst, které toužím poznat.
V letošním roce plánuji využít své poslední příležitosti navštívit Chile na Working holiday víza. Ty mohu dostat jen do 30 let, což mně čeká už v letošním roce. Nový Zéland si nechávám na později, jelikož je tam věková hranice až do 35 let. A co mezitím a potom musím nechat na náhodě nebo osudu.
Pro další dobrodružství sledujte Romču na Instagramu.
Romčo, moc děkujeme za vyčerpávající odpovědi a přejeme spoustu dalších skvělých zážitků i zkušeností (za které snad nebudeš muset platit) během dalších cest a Working holiday programů.
