Vendula si užila rok v Kanadě díky Working holiday vízům, která ji umožnila práci, ale také dobrovolnictví v rámci workaway projektů a samozřejmě nechybělo ani cestování. Poznala tak nejen řadu skvělých lidí, ale také nádhernou kanadskou přírodu hor i pláží a odvezla si řadu nádherných zážitků. Přečti si více o možnostech a zkušenostech z workaway dobrovolnictví v rozhovoru.
V rámci WH víz máš otevřené pracovní povolení a člověk si tak může vyzkoušet poměrně širokou škálu pracovních pozic. Využila jsi téhle možnosti? Jak dlouho ti trvalo si najít práci a co vše jsi vyzkoušela za práce?
Byla jsem připravená dělat cokoliv, ale raději jsem chtěla být mimo velká města.
Měla jsem štěstí. Vyšel mi hned první inzerát. Byl sice už skoro rok a půl starý a hledali v něm člověka na léto a já jim psala v zimě, ale překvapivě mě vzali. Zůstala jsem tam po celou dobu a na další zajímavá místa využila Workaway.
Využila jsi také možnosti dobrovolničení právě skrze portál Workaway. Jak už z názvu vyplývá, tak v rámci dobrovolnictví nejsi placená, práce je ale často kompenzovaná protislužbou. Jaký byl z tvých zkušeností poměr práce a volný čas?
Volného času jsem měla určitě hodně. Obvykle se za den jedná v průměru o 4-5 hodin práce plus dva dny v týdnu day off. Ale je to u každého hostitele jinak. Někde jsme měli přesně stanovenou dobu. Obecně se asi dá říct, že je to tak tam, kde je nějaká farma nebo výroba a je tam více pracovníků. Při pomoci v domácnostech apod., kde je často jen člověk sám, je to volnější.
Měli jsme například práci od 9-15 h s hodinovou pauzou na oběd a odpoledne a víkendy volné. Jinde to nebylo stanovené dopředu. Celý den bylo třeba volno a až večer byla práce nebo naopak. Tam mi často hostitelé říkali podle situace, co kdy bude potřeba.
Z doslechu víme, že skrze Workaway v Kanadě cestovatelé často mohou zažít i neskutečné dobrodružství a jde vlastně ve výsledku o zážitek jako život v iglů, práce s psími spřeženími apod. Na jaké zajímavé možnosti jsi díky dobrovolnictví narazila? Co ti právě dobrovolničení v Kanadě dalo?
Já jsem byla dost limitovaná tím, že jsem se dlouho bála si pořídit auto, jelikož téměř vůbec neřídím. Takže jsem zpočátku vše řešila tím, že mě někdo odvezl tam, kam jsem potřebovala, nebo jsem využívala autobusy, dokud ještě v Kanadě byly. I ta často komplikovaná doprava byla mnohdy zajímavá.
Je pravda, že jsou tam neskutečné možnosti. Tedy tím, co člověk zažije z hlediska náplně práce, ale i tím, na kterém místě workaway je. Někdy jsou to místa, kde byste placenou práci nesehnali nebo sehnali jen velmi těžko nebo tam musíte přijet jen jako cestovatelé. To je na workaway skvělé, že tam můžete chvilku žít a poznat i regionální části Kanady. Podle toho jsem i vybírala.
V neposlední řadě jsou i lidé, se kterými sdílíte domácnost. Máte možnost se od nich naučit něco nového, dovědět se o nich samých, ukážou vám zajímavá místa… Neplatí to jen o hostitelích, ale i o dalších workawayerech a pracovnících. Taky je to skvělý způsob, jak víc cvičit angličtinu.
Tohle všechno mi to dalo. Vzpomínám třeba na vaření pro IT firmu v posledním patře výškového domu, kde jsme měli výhled se západem slunce na celé město a oceán. Majitel vařil hlavně z toho, co mu rostlo na zahradě. Bylo tam skoro úplně všechno nebo jsme jezdili do přírody a chodili spolu sbírat nejrůznější byliny.
U dřevařské firmy jsme zase chodili po lese a pán nám ukazoval stromy, které jsou do výroby vhodné a které ne. Jak to poznáme podle vůně a struktury. V jedné rodině jsem zase měla možnost poznat víc kanadskou faunu. Majitelky syn byl fotograf a zároveň ředitel v Pacific Wild. Hodně hostitelů mě taky vzalo na výlety, půjčili mi kolo, hráli jsme společně shuffleboard… Bylo toho hodně.
Řadu lidí odradí od dobrovolnictví právě to, že práce není placená. Jak se na to díváš zpětně? Doporučila by si tuto možnost ostatním? Vystačila sis finančně během svého pobytu v Kanadě a kombinaci práce placené a dobrovolné?
Vystačila. Na všech místech jsem nebyla déle než dva týdny. Ale myslím, že i delší doba se dá zvládnout, záleží na nabídce workaway a také na práci, jestli vám to zaměstnavatel umožní. Třeba střídání sezónních prací a workaway funguje dobře. Poznala jsem slečnu, která vždycky na dva měsíce sázela stromy. Je to velmi dobře placená práce, ale hrozně náročná. Člověk nosí všechno s sebou. Dostane trasu a jde několik kilometrů a sází stromy. Ona tohle vždycky vydržela dva měsíce a potom několik měsíců žila na workaway, kde nic neutrácíte. Jídlo a ubytování máte zajištěné. Není to tak ale všude, je dobré se na podmínkách domluvit dopředu.
V Kanadě navíc mnoho hostitelů nabízí i drobnou mzdu. Někdo si také své workawayery nechává po konci pobytu na klasickou placenou práci nebo je doporučí někomu, kdo hledá pracovníky. Navíc se tam nabízí ta řada možností, o kterých jsem už psala.
Co Tě na Kanadě nejvíce okouzlilo a proč? Ať nejsme jen pozitivní – je i něco, co se Ti na Kanadě vyloženě nelíbilo nebo Ti vadilo?
Nedá se vybrat jedna věc. Kanada samotná je zajímavá ze všech pohledů. Určitě ale kanadská příroda, takovou u nás nemáme.
Nemůžu říct, že by mi něco vadilo. Brala jsem to tak, že to jak Kanada teď vypadá a jak se tam žije, k ní prostě patří. Snad jen jako Evropana zvyklého na autobusy a vlaky ten nedostatek pozemní veřejné dopravy. Kanaďani jsou více zvyklí i v rámci země hodně využívat leteckou dopravu nebo se přepravují auty. Pro neřidiče, je život v Kanadě hodně obtížný.
Jaké části Kanady jsi navštívila a doporučila bys rozhodně na “must visit” dalším cestovatelům? Měla bys nějaké tipy na Tvá srdcová místa nebo tajné lokace?
Srdcová místa by pro jiného možná nebyla must-visit, protože je jako všichni ostatní mám spojené i se vzpomínkami a zážitky. Must-visit jsou jednoznačně národní parky, ale i ty provinční a regionální stojí za to navštívit. Mně se moc líbil třeba East Sooke Regional Park, kde kousek jsou i krásné potholes. Nebo Spahats Creek Falls.
Města pro mě byla méně zajímavá. Ale milé hippie artistické město je Ganges, kde se každou sobotu pořádají trhy se spoustou místních vyrobených dobrot. Ve městě a okolí je také možnost se dovědět něco o first nations a vidět třeba kostel původních havajských národů.
Moc děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se i nadále daří!
