Rozlohou druhá největší země světa byla zpočátku osídlena Inuity a Indiány. Co pro ni znamenal příjezd prvních evropských lodí? Začátek velké prosperity i zkázu pro původní obyvatelstvo. Historie Kanady ukrývá řadu temných příběhů. Dnešní dvojjazyčná multikulturní monarchie s obrovskými nerostnými zdroji a přírodním bohatstvím má za sebou mnoho dramatických období.
První stopa v Kanadě
Lidé se na území Kanady vyskytovali už před 26 tisíci lety, a to v oblasti Yukonu. Početnější skupiny označené jako První národy se objevují od roku 500 př. n. l. Byly to kmeny Irokézů, Anišinábů, Krijců, Hurónů, Haidů a desítek dalších.
Okolo roku 1 000 našeho letopočtu přicházejí Inuité ze západní Aljašky. Inuité vnímají označení eskymák jako velmi hanlivé, označovali je tak severoameričtí indiáni. Po roce 1 000 se do oblasti dostávají i Vikingové, osídlili však jen velmi malou část území.
Z jazyka Inuitů jsme převzali slova jako kajak, nanuk, iglú nebo malamut.
Lodě vezou zkázu
Na přelomu patnáctého a šestnáctého století se do země dostávají britské a francouzské lodě. Ve službách Británie přijíždí Ital John Cabot a ve službách Francie Jacques Cartier. Historie Kanady je úzce provázána s evropským osídlováním.
Britové začínají osidlovat oblast okolo ostrova Newfoundland a Francouzi si vyhlédli Québec a Port Royal. Nově příchozí obyvatelé s sebou přivážejí chřipku, spalničky, neštovice. Původní obyvatelé nemají vůči těmto nemocem imunitu. Tato skutečnost spolu s četnými válečnými konflikty znamená vymření až 80 % původní populace. Dějiny Kanady mají temnou stránku.
Koncem 19. a začátkem 20. století byly děti původních obyvatel násilně odebírány a umísťovány do církevních internátních škol. Děti byly dokonce fyzicky trestány za mluvení rodným jazykem. Uvádí se i řada případů fyzického týrání a sexuálního zneužívání. Poslední internátní škola pro děti původních obyvatel byla zavřena roku 1996.
Společnost Hudsonova zálivu
Prosperitu do země přivážejí čilé obchodní vztahy Francouzů i Angličanů se zbytkem světa. Významným počinem je založení Hudson´s Bay Company, která se starala o obchod s kožešinami. Společnost Hudsonova zálivu je nejstarší finanční korporací Severní Ameriky. Dnes stojí za provozem nejrozsáhlejší síti obchodních domů v Kanadě.
Francouzsko-indiánské války
Kolonizace území probíhala zpočátku bez konfliktů mezi Angličany a Francouzi. Francouzi se usazovali v okolí řeky sv. Vavřince, zatímco Angličané založili třináct kolonií na pobřežních územích Spojených států.
Ozbrojené střety se začínají objevovat od konce sedmnáctého století. Vítězství v bitvách si strany rozdělovaly různě až do dobytí Montrealu. V té době se bojovalo i v Evropě a dohoda o míru se dotkla i Kanady. Panovníci si postupně rozdělili kolonie. Dohoda se týkala například Kuby, Floridy ostrovů Martinik a Guadeloupe.
Kanada připadá Britům, na jejím území je však zabydleno už mnoho Francouzů i ostatních národností. Británie tedy přijímá Québec Act, který obyvatelům Québecku dovoluje katolické náboženství, ponechává francouzský občanský zákoník a francouzština se stává úředním jazykem.
Québec je zapsán na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Je jedním z mála měst, ve kterém se zachovaly městské hradby.
Za vidinou zlatého pokladu
V roce 1836 začíná budování železnice, kterou přijíždí mnoho zlatokopů. To bylo objeveno na ostrově Královny Charlotty, na řece Fraser a na Klondiku. Tam vzniká dnešní Dawson City. Zlatá horečka byla obdobím obrovského ekonomického rozmachu. Přispěla k tomu nejen železnice, ale i hydroelektrárna na Niagarských vodopádech.
Zlato se v oblasti řeky Klondike těží od konce 19. století dodnes.
Válečná léta Kanady
USA se opakovaně pokoušely obsadit Kanadu nebo alespoň některá území. Pokusy skončily neúspěchem USA, stejně jako britsko-americká válka v letech 1812-1815. Boje o území ukončila až Oregonská smlouva. Do první světové války se Kanada zapojila po boku Británie, po skončení války začala usilovat o samostatnost.
Plná autonomie byla Kanadě udělena roku 1931, kdy vstoupil v platnost Westminsterský zákon. Nedlouho po něm zasáhla zemi velká hospodářská krize.
Druhá světová válka naopak znamenala pro zemi obchodní příležitost, jelikož zásobovala řadu ekonomik jak zbraněmi, tak potravinami. Po druhé světové válce začala Kanada přijímat uprchlíky a byla vyhlášená svou vstřícnou imigrační politikou.
Obchodování mezi USA a Kanadou vedlo k úmluvě o volném obchodu. Kanada se také připojila k řadě významných mezinárodních smluv a je členem několika obchodních společenství (OECD, G8, FTA, NAFTA).
Kanada útočištěm českých imigrantů
Češi se do Kanady dostali už při misijních cestách. Historie si ale pamatuje až významnější jména. Především zlínský průmyslník Tomáš Baťa zanechal v Kanadě nesmazatelnou stopu. Přestěhoval celý provoz obuvnické továrny do nově založeného městečka Batawa. Obchodní aktivity firmy Baťa znamenaly pracovní příležitost pro 2500 lidí.
S Kanadou je spojena řada dalších významných českých jmen. Byl to např. spisovatel Josef Škvorecký, hudebník Jiří Traxler, operní pěvec Jan Rubeš. Moravské kořeny byste našli i u organizace Alaska Pine and Cellulose Company. Ta byla založena židovskou rodinou Koernerových, kteří odešli do Kanady koncem třicátých let. Celkem se k českým nebo slovenským kořenům hlásí více než padesát tisíc lidí, což znamená, že Kanada má třetí nejpočetnější českou komunitu na světě.
