Mise Artemis splněna! Éra legendárního Apolla konečně našla svého nástupce. Po padesáti letech se lidstvo vrátilo k Měsíci. Dne 10. 4. 2026 modul Orion v doprovodu padáků bezpečně dopadl zpět do vln Tichého oceánu (tzv. splashdown). Čtveřice hrdinů ve složení Wiseman, Glover, Kochová a Hansen (první Kanaďan u Měsíce!) dokázala, že cesta je znovu otevřená.
Loď nejdříve dvakrát obletěla Zemi, aby prověřila své manévrovací schopnosti, palubní systémy, životní podporu, navigaci a komunikaci. Následně zrychlila na únikovou rychlost a vydala se na trajektorii k Měsíci. Cesta k Měsíci pak trvala 4 dny a během šestého dne mise byl zahájen lunární oblet. Během něj se posádka ocitla ve vzdálenosti přes 400 000 km od naší planety, což je nejdál, kam se kdy lidská bytost dostala.
Propojení s Kanadou
V čem je ale mise Artemis naprosto výjimečná? Má totiž silné propojení s Kanadou. Díky přítomnosti Kanaďana Jeremyho Hansena v čtyřčlenné posádce se mise stala mezinárodní, nikoliv pouze americkou záležitostí. Hansen je vůbec prvním člověkem jiné národnosti, který se vydal k Měsíci, a zároveň prvním Kanaďanem, jenž opustil oběžnou dráhu Země. Kanada navíc pro program Artemis poskytla robotickou paži s umělou inteligencí – Canadarm3.
Jeremy Hansen pochází z Ontaria. Je plukovníkem Kanadského královského letectva (RCAF) a zkušeným stíhacím pilotem. Do oddílu astronautů Kanadské vesmírné agentury (CSA) byl vybrán již v roce 2009. Trvalo mu tedy neuvěřitelných 17 let, než se dočkal svého prvního letu do vesmíru – a to hned k Měsíci.
Dlouhá léta působil v NASA jako „CapCom“ (spojka, která z řídicího střediska komunikuje s astronauty ve vesmíru) a jako první Kanaďan v historii dokonce vedl výcvikovou třídu astronautů NASA. V komunitě se těší obrovskému respektu pro svou rozvahu a technické znalosti. „Nepřinášíme na Měsíc jen kanadskou vlajku, přinášíme tam kanadskou vynalézavost.“, říká Jeremy.
Historie
Program Apollo vznikl uprostřed studené války. Prezident J. F. Kennedy v roce 1961 vyhlásil ambiciózní cíl: Dostat člověka na Měsíc a bezpečně ho vrátit na Zemi ještě před koncem desetiletí. Šlo o prestiž, technologie a snahu dokázat, že USA dokáží v dobývání kosmu porazit Sovětský svaz.
Jenže Apollo 1 v roce 1967 měl tragický začátek. Během nácviku vypukl v kabině požár, při kterém zahynuli tři astronauti. NASA musela poté kompletně přepracovat bezpečnostní systémy.
Přímým předchůdcem mise Artemis 2 je Apollo 8 (1968). Tehdy vůbec poprvé se lidé dostali na oběžnou dráhu Měsíce, spatřili jeho odvrácenou stranu a pořídili slavnou fotografii „Východ Země“.
20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli v modulu Eagle na Měsíci během Apollo 11. Armstrong tehdy pronesl legendární větu: „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“
Kvůli explozi kyslíkové nádrže během Apollo 13 v roce 1970 k přistání nedošlo, ale díky genialitě inženýrů se posádka dokázala bezpečně vrátit domů. Apollo 17 (1972) pak byla poslední misí k Měsíci. Gene Cernan (shodou okolností s československými kořeny) byl zatím posledním člověkem, který zanechal stopy v měsíčním prachu.
Technologie se od dob Apolla zcela změnily, a proto je nyní musíme znovu všechny technologie ověřovat a certifikovat.
Budoucnost
Proč ale nepřistáli přímo na povrchu Měsíce? Tato mise měla za úkol něco mnohem důležitějšího než jen zapíchnout vlajku. Artemis 2 byla „testovací jízda“. Inženýři potřebovali v reálném prostředí prověřit komunikaci v hlubokém vesmíru a hlavně to, jak loď Orion zvládne návrat do atmosféry v obrovské rychlosti při příletu od Měsíce. Mise testuje pilotovaný let lodi Orion – jde o jinou technologii, než je lunární lander (přistávací modul). Ten je pro přistání nezbytný, ale posádka ho tentokrát vůbec neměla s sebou.
Byla to nejdůležitější generálka před misí Artemis 3, během které by už mělo dojít k samotnému přistání na Měsíci. Aktuálně je tento krok naplánován na rok 2027. Do roku 2036 pak NASA plánuje na povrchu Měsíce vybudovat stálou základnu.
Česká stopa ve vesmíru
Češi také mají zásluhu na putování vesmírem. I když jsme malý národ v srdci Evropy, naše stopa v kosmu nekončí jen u jednoho slavného jména.
Vladimír Remek
Byl to první člověk ve vesmíru z jiné země než z USA nebo SSSR. Díky němu se tehdejší Československo stalo teprve třetím státem světa, který vyslal svého občana na oběžnou dráhu. Strávil ve vesmíru necelých 8 dní na stanici Saljut 6. Dnes je Remek považován za „prvního evropského astronauta“.
Aleš Svoboda
Aleš právě dokončuje závěrečný blok svého výcviku v Evropské kosmické agentuře (ESA). Česká vláda nedávno schválila projekt „Česká cesta do vesmíru“. Aleš Svoboda by měl v nejbližší době (pravděpodobně na přelomu let 2027/2028) zamířit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Je členem rezervního týmu astronautů ESA, ale díky silné podpoře českého státu a průmyslu má svou misi na ISS téměř jistou. Na stanici bude provádět desítky českých vědeckých experimentů.
Nesmíme zapomenout na Američany, kteří se k Česku hrdě hlásili a brali si s sebou na palubu naše symboly:
-
Eugene Cernan: Poslední člověk na Měsíci (Apollo 17). Měl slovensko-české kořeny a na Měsíc vzal československou vlajku.
-
Jim Lovell: Velitel legendárního Apolla 13. Jeho matka byla Češka (rozená Žáková).
-
John Blaha: Astronaut NASA s českými předky, který létal na raketoplánech a pobýval na stanici Mir.
-
Andrew Feustel: Sice nemá přímé předky, ale jeho manželka má české kořeny. Do vesmíru vzal postavičku Krtečka, Písně kosmické od Jana Nerudy nebo kopii kresby Petra Ginze.
Nová éra
Mise Artemis 2 není jen úspěšným testem techniky, je to začátek nové kapitoly lidstva. Zatím jsme se k Měsíci přiblížili jen na dohled, ale kdo ví, jednou tam třeba budeme žít. Cesta k hvězdám je znovu otevřená.
