Kiki s Vojtou vyrazili do Kanady v roce 2015 v rámci Working holiday programu a dnes už si Kanadu užívají v rámci trvalého pobytu. Jaká byla jejich cesta za získáním Express Entry víz, jaké překážky jim přišly do cesty a kolik takové získání trvalého pobytu v Kanadě stojí (nejen peněz)? To vše a mnohem více se dozvíte v rozhovoru s Kiki a Vojtou 🙂
Ahoj Kiki a Vojto, děkujeme, že jste si na nás našli čas. Mohli bychom vás poprosit o nějaké stručné představení? Kdy jste se poprvé vydali do Kanady a kterým směrem vás to táhlo? Cestovali jste už dříve někam takhle daleko?
Kiki: Nápad vypravit se do Kanady jsme dostali v posledním ročníku bakalářského studia. Všimla jsem si ve škole na nástěnce letáku o Working Holiday. Tak jsme se rozhodli, že to zkusíme. Půl roku na to, v srpnu 2015, už jsme byli v Montréalu.
Vojta: Na střední jsem se zúčastnil ročního studijního pobytu v americkém Texasu. Na západ mě to od té doby vždycky táhlo. Po tom, co jsme se přihlásili na Working Holiday, jsem si začal hledat po celé Kanadě práci ve svém oboru a vyšlo to zrovna v Montréalu, kam jsme zprvu moc nechtěli.
Před Kanadou byl Vojta také v USA, kam se chtěl později odstěhovat, ale nakonec vyhrála Kanada, proč tomu tak bylo? Jak byste porovnali výhody a nevýhody mezi USA a Kanadou, co se života týče?
Kiki: Kanada vyhrála hlavně proto, že jsme si mysleli, že do ní bude imigrace snazší než do USA. Zpětně už si tím tak jistí sice nejsme, ale je pravda, že kanadský program Working Holiday je zajímavější, než obdobný program Work&Travel do USA, protože má delší trvání a umožňuje práci v libovolném oboru.
Výhodou Kanady oproti USA je například větší otevřenost vůči imigrantům. Od prvního dne se tu může cítit člověk jako doma, což pro nás bylo velmi důležité. Všechny kultury z celého světa se tu mixují, ale každá si zachovává nějaké tradice z domova. Kanadská společnost je pestrobarevná a velice tolerantní. Skvělá je i státem hrazená zdravotní péče, nízká kriminalita a levnější školství.
Nevýhodou může být, že Kanada má malý počet velkých měst. Příroda je sice nádherná, ale není až tak rozmanitá jako v USA. Zimy jsou tu delší a chladnější, i když v porovnání s Českem to není zas takový rozdíl, pokud jde o ty nejobydlenější části.
Během vaší cesty v Kanadě jste se rozhodli také začít psát blog, co vás k tomu vedlo? Jaká byla původní myšlenka? Často lidé začnou s podobnými blogy vlastně z důvodu sdílení zážitků s rodinou a přáteli a také jako uchování vzpomínek, bylo to u vás obdobné? Na co se ve svých článcích zaměřujete?
Vojta: Blog S Kiki do Kanady jsme vlastně začali psát už před odjezdem a je takovým volným pokračováním mého blogu, který jsem psal v Texasu. Hlavní účel bylo sdílet zážitky s rodinou a přáteli, abychom to nemuseli psát každému zvlášť. V našich článcích se mimo jiné snažíme sdílet naše zkušenosti s imigrací, hledáním práce a praktické poznatky o životě v Kanadě pro lidi, kteří se tu rozhodnou zůstat.
I když jste jeli do Kanady poprvé na Working Holiday, hlavní myšlenka pro vás byla získat trvalý pobyt. Mohli byste vysvětlit, jak jste tedy situaci řešili v Kanadě? Odpracovali jste si klasický rok WH a pak řešili, co dál? Nebo jste váš následný trvalý pobyt v Kanadě řešili už dříve a připravovali jste se nějak s předstihem?
Vojta: Po Working Holiday se dá poměrně snadno získat Young Professional – také roční pracovní povolení. Žádá se o něj velmi podobně jako o Working Holiday. Na to jsme se začali připravovat v podstatě hned po příjezdu. Bylo potřeba připravit naše zaměstnavatele, aby věděli, co od nich budeme potřebovat do přihlášky.
Kiki: Přibližný plán na získání trvalého pobytu už jsme měli připravený vlastně uz před odjezdem. Do přihlášky na trvalý pobyt jsme potřebovali rok kanadské praxe, což je s Working Holiday buď na den přesně nebo je to nemožné. Takže jsme žádali o Young Professional, abychom té roční pracovní zkušenosti dosáhli.
Co jste vlastně v Kanadě na WH dělali a kde jste se usadili? Pomohl vám nějak tehdejší zaměstnavatel nebo kdokoliv jiný při vyřizování žádosti o trvalý pobyt? Nebo jste si vše řešili sami a hledali informace na vlastní pěst?
Vojta: V Montréalu jsem dělal programátora v malém startupu. Zaměstnavatel byl velmi ochotný a snažil se nám pomoct i s vyřízením trvalého pobytu. Nakonec jsme z toho ale museli vycouvat, protože Québec má oddělený imigrační program a nemohli bychom se snadno přestěhovat do jiné provincie. Celou žádost o trvalý pobyt jsme pak už řešili sami.
Kiki: Já jsem si našla po pár týdnech práci jako tester počítačových her. Sama jsem hry moc nehrála, tak to bylo docela dobrodružství.
Kiki pak nemohla v době mezi WH a vyřízením žádosti o trvalý pobyt pracovat a tak odjela z Kanady, proč tomu tak bylo? Nelitovali jste později? Nedalo se to vyřešit nějak jinak?
Vojta: Nebudu zabíhat do detailů, ale ve zkratce šlo o to, že jsme se museli dostat mimo Québec, abychom mohli žádat o Express Entry (federální imigrační program). Na to bylo potřeba mít otevřená víza, ale mohl je dostat jen jeden. Určitě toho nelitujeme, neměli jsme moc na výběr.
Kiki: V Kanadě jsem do vyřízení trvalého pobytu nemohla pracovat, tak jsem se rozhodla odjet do Česka a vyzkoušet si práci ve strojírenství, v oboru, který jsem studovala.
Jak probíhal celý ten proces žádosti o trvalý pobyt? Jak dlouho vlastně trvalo vyřízení? Co vše jste potřebovali? Museli jste platit nějaké poplatky?
Žádost o trvalý pobyt přes Express Entry je téměř celá elektronická. Nejprve vyplníte hromady formulářů, podle kterých vás obodují. Pak kandidáty s nejvíce body pozvou k zaslání přihlášky, což je další hromada formulářů a dokladů o vzdělání a pracovních zkušenostech. Vyřízení trvalo jen něco přes tři měsíce, což nás docela zaskočilo, protože průměrná doba vyřízení je okolo půl roku.
Pro každého z nás stál poplatek za vyřízení žádosti $1040, dalších $300 stojí ověření vzdělání, $300 za jazykový test, $200 za zdravotní prohlídku a nějakých $100 za překlady všemožných dokumentů. Takže je to přibližně $2000 na osobu. Pak vám ještě musí zbýt asi $12000-$15000 na účtě kvůli doložení finanční způsobilosti, pokud se hlásíte přes jiný stream než Canadian Experience Class.
Trvalý pobyt vám byl nakonec udělen a v Kanadě tak už žijete 3 roky. Je něco, co vám z Čech chybí? V čem vám vyhovuje kanadský způsob života více či méně – vnímáte tam nějaké rozdíly?
Vojta: Chybí mi rodina a přátelé. České jídlo si umíme naštěstí uvařit a v obchodech se tu dá sehnat snad úplně všechno včetně plzeňské dvanáctky.
Kiki: Mně z Čech hodně chybí takové všeobecné životní znalosti. Začíná to už třeba tím, že v obchodě neznám některé ovoce, nevím, jak se tady chovat u lékaře (v žádném případě například nechtějí vidět části těla bez oblečení) a končí to třeba tím, že ráno je teplo a během dne se ochlazuje. Na to nejsem z Čech vůbec zvyklá a těším se, až si na to tady zvyknu. Hodně se mi tady líbí orientace na zákazníka. Například návštěva zubaře je tady něco jako jít do lázní.
Kde vůbec v současné době žijete a pracujete? Kde se vám zatím v Kanadě líbilo nejvíce? Nějaké pestré zážitky?
Teď žijeme v Torontu a oba pracujeme v IT jako software developeři. Toronto je krásné město, zdá se nám to tady rozvinutější a čistější než v Montréalu, který má zase spíše takový evropský šarm.
Zatím se nám nejvíc líbilo asi na Bruce Penninsula. Je to krásné místo u Huronského jezera. Je tam úžasně čistá voda a vypadá to tam jako u moře. Moc jsme si užili šnorchlování k vrakům lodí, co tam ztroskotaly. Ještě jsme se nebyli podívat na západě Kanady, kde jsou určitě některá místa nádherná, ale myslíme si, že i Ontario má co nabídnout.
Plánujete se někdy vrátit do Čech nebo chcete v Kanadě už zůstat nadobro? Pokud zůstat, tak co vás k tomu vede?
Vojta: Dokud budeme spokojení, tak budeme v Kanadě, ale návratu se nebráníme. Díky tomu, že teď oba pracujeme v IT, tak jsme hodně mobilní a máme možnost se podívat na různá místa. Možná by bylo zajímavé vyzkoušet si život i jinde v Evropě, to má velkou výhodu v tom, že je to do Čech blízko. Nicméně se mi zdá skvělé, že se můžeme kdykoliv sbalit a jet zpátky do Čech, mám tu spoustu známých, kteří se do své vlasti prostě vrátit nemůžou.
Kiki: Zatím se nám tady moc líbí. Já bych si pořád ještě chtěla vyzkoušet život někde víc v přírodě. Pak ale uvidíme, co život přinese. Názor v tomhle ohledu měníme docela často.
Když se podíváte zpětně, je něco, co byste během svého pobytu v Kanadě změnili? Co byste řešili jinak?
Vojta: Nejeli bychom do Québecu. Je to sice pěkná a jedinečná provincie, ale kdybychom se jí vyhnuli, ušetřili bychom si spoustu nervů i peněz. Zase bychom ale přišly o zajímavou životní lekci.
Kiki: Když jsem neměla pracovní povolení, rozhodla jsem se jet na nějakou dobu pracovat do Čech. Když jsem se pak vrátila do Kanady, strávila jsem pět měsíců doma a učila jsem se programovat. Kdybych bývala zůstala v Kanadě a soustředila se na učení rovnou, asi by to bývalo výhodnější. Takhle se mi ale zase pěkně srovnaly priority, tak nevím, jestli bych měnila.
Kdybyste mohli lidem, kteří jsou v současné době na Working Holiday doporučit jednu věc do kanadského života, co by to bylo?
Kiki: Chce to trpělivost a vytrvalost. Pokud někdo jede na Working Holiday za účelem zlepšení angličtiny, doporučuji nekamarádit se pouze s Čechy.
Vojta: Pokud chcete zůstat v Kanadě dlouhodobě, nenechávejte řešení prodloužení pracovního povolení až na poslední chvíli. Může totiž být pozdě.
Děkujeme moc za rozhovor! Kiki s Vojtou můžete také sledovat na jejich blogu S Kiki do Kanady, kde pravidelně sdílí své zážitky ze života v Kanadě.
